Poslední shinigami 1/2

5. února 2012 v 15:30 | Yoko-chan
Zdar děcka Mrkající po dlouhé době jsem se rozhodla zasednout ke klávesnici a něco napsat. Podle názvu jste asi možná pozna, že to bude povídka z Bleach. Tak jenom doufám, že se vám bude líbít. Pěkné počteníčko.

,,Kapitáne Genryuusaii! Kapitáne Genryuusai!! Seishinové (=seishin-duch) se stále přibližují. Jsou čím dál tím silnější. Naše jednotky na ně nestačí!!!" křičel Sasakibe. Genryuusai ještě víc protáhl ten výraz v obličeji a nic neříkal. Ale Sasakibe pokračoval: ,,Jenže když nic neuděláme budeme se muset vz..." ,,To stačí!" okřikl ho 1. kapitán. A podkapitán se nezmohl ani na odpověď. ,,Není čeho se bát. Naše gotei 13 ještě nepadla. Dokud nepadne nemusíme se ničeho bát." řekl Genryu (zkratka pro Genryuusaie, je to moc dlouhý a nechce se mi to psát celý) ,,Dobře." odpověděl Sasabuki.

Všechno to začalo takhle. Potom co Společenství duší porazilo Aizena a jeho následovníky si všichni mysleli, že je už nic stašného nečeká. Jenže se mýlili. Někde hluboko v lesích, v úkrytu se dával dohromady a sílil mnohem obtížnější nepřítel.To však nikdo netušil. Až po určité době se začali objevovat podivní tvorové nebo lépe zvláštní kreatury, které měli neuvěřitelnou sílu, mohli svévolně přivolávat hollowi, jejich reiatsu bylo černé, z reiatsu si mohli vytvořit zbraň. A to není všechno byli také rychlí a nebezpeční. Nenáviděli shinigamie. Vyvinuli se z arankarů a hollowů. Proto mohou používat cero a zanpakutou najednou. Jeden silnější Seishin může velet armádě hollowů. Útoky se stávaly mnohem častější, intenzivnější až se z toho vyvinula válka, ve které jsme teď.

Všichni shinigamiové bojovali co mohli, jenže tenhlavní a největší boj měl teprve nastat. Kapitánka Unohana a její čtvrtá jednotka se starali o raněné dnem i nocí. A jich stále přibývalo. Zranění byla čím dál tím horší, hlubší, rozsáhlejší. Stav bojeschopných shinigamiů rapidně klesal. Také několik kapitánů bylo vyřazeno z boje, byli to například kapitán 13., 8., a 7. Ostatní kapitáni byli jakštakž bojeschopní. Jenže jak může asi tak deset kapitánů porazit armádu hollowů a jejich tři velitele? Toť otázka. Kapitán Genryuusai si nechtěl připustit že je v koncích a že jestli něco honem rychle nevymyslí jsou v pr.... no prostě v brindě a to pořádný. Přemýšlel, jenže na nic nepřišel. Neměl jinou možnost než použít tamto.Sasabuki se podíval Genr do tváře a hned mu bylo jasné na co myslí. Řekl: ,,Ale pane snad nechcete použít tamto?!" zděsil se. ,,Nemáme jinou možnost." odpověděl mu na zpátek. A společně s ním a dalšími dvěma shinigami se vydali do Kindan no niwa (=Zakázaná zahrada). ,,Kapitáne a myslíte to vážně, přece nemusíme zajít tak daleko." snažil se Sasabuki ještě naposled přesvědčit Genryuusaie.

,,Ticho!" zakřičel první kapitán. Když se octli před obrovskými ocelovými pancéřovanými dveřmi kapitán něco zamumlal a dveře se otevřeli. ,,T-to je legendární Kindanno niwa.Nikdy jsem netušil, že něco takového vůbec existuje natož, že to je ve Společenství duší." divili se oba dva shinigamiové a Sasabuki. Všichni se vydali vtříct dalším dveřím. Celkem takhle dlouhá chodba měří na délku asi 40-50 m a na šířku asi 15 m. Byli zde čtvery dveře, přičemž tři z nich byli pancéřované. ty poslední byly nejen pancěřované, ale také byly vystužené speciální látkou, která nepropouštěla žádné reiatsu. Ty dveře byly zapečeťeny speciálním zámkem, který byl schopnen otevřít jen kapitán 1. jednotky a velitel gotei 13 Yamamoto Genryuusai. Je to ojedinělý typ zámkového systému. Byly tam tři malé zámky a jeden velký, všechny byly kruhového tvaru, svítili modře. Jediný způsob jak je otevřít byl že velitel musel něco zamumlat a přiložit ruku na ten největší zámek (něco jako snímač otisků). Chodbou pokračovali stále dál až se dostali k posledním dveřím. Nebylo to tak daleko, už prošli třemi dveřmi, zbývali poslední. Už jim zbývalo jen pár kroků a stáli před nimi. Byli obrovské, přímo gigantické.

Zamčené byli na tři západy čtyřmi pěti zámky. Jeden malinký, dva větší, jeden střední a jeden největší. Všechny byly kruhového tvaru a "plula" nebo lépe "probíhala" v nich taková modrá tekutina, konzistencí podobnou želé. K otevřené byl zapotřebí speciální klíč, který měl jen a pouze Yamamoto Genryuusai a nikdo jiný. Klíč nebyla kovová něc se zoubky, kterou strčíte do klíčové dírky, otočíte a je odemčeno. Ne ne. Tenhle byl jiný. Byl složen ze dvou částí, první - speciální "odznak" (něco podobného jako dostal Ichigo od Ukitakeho), no a za druhé - nějaký to kecání (něco přece musí říct ne xD).

Když se tedy konečně octli před těmi už zmíněnými dveřmi Genryuu požádal ty tři shinigamie aby si trochu poodstoupili, protože je to trochu nebezpečné (proč? To pochopíte později). Ozvalo se zavrzání a dveře se pomalu začaly otevírat. Neotevřely se však úplně. Vznikla mezi nimi asi jen sedmdesáti centimetrová mezera, kterou museli všichni projít. Hned jak všichni prošli, dveře se okamžitě uzavřeli. Konečně byli všichni uvnitř. Uvnitř místnosti, o které neví celé Společenství duší. V místnosti, která skrývá jedno z největších a nejpřísněji střežených tajemství Společenství duší. Místnost nebyla prosvětlená, byla dcela tmavá, vlastně tu nebyla žádná okna.

Všichni stáli zády ke dveřím a koukali se před sebe kde viděli jen náznak nějaké "věci" skryté ve stínu. Když popošli pár kroků blíž k té "věci" poznali že jsou to mříže čili usoudili že to bude nějaká cela. Ale proč by byla na takovém místě cela? ptal se sám sebe každý shinigami. Vysvětlení je jednoduché, protože tohle je speciální vězení. Ostatně tohle jim řekl i Genryuusai, když se ho jeden ze shinigamiů zeptal. Odpověděl jim toto: ,,Nedá se říct že tohle je uplně vězení. Spíš je to něco jako přísnější domácí vězení. Vlastně daná osoba, která tu sedí nebo lépe "žije" se neprovinila žádným trestním činem." ,,Tak proč tu tedy sedí?" zeptal se druhý shinigami. ,,Pfft," - zasmál se Yamamoto. ,,sedí tu proto, že je nebezpečná pro ostatní." ,,Huh? Co to znaměná "nebezpečná pro ostatní"?" zeptal se Sasakibe. ,, Dobže vysvětlím vám to teda. Reiatsu této osoby není normální. Je nenormální, dá se říct že je skoro božské. Tohle reiatsu je dvakrát tak větší jak to moje a nejen to obyčejného shinigamiho - třeba jako jste vy dva - hned by vás to zabilo. Ani kapitán jako já a nikdo z gotei 13 by toto reiatsu nezvládl. Nezabilo by je to hned, ale trpěli by, trpěli by neuvěřitelnou bolestí, která by se nedala vydržet. Zešíleli by z toho. Měli by také vysoké horečky, jeho tělo by bylo slabé, měl by halucinace a možná i něco horšího. Kdo ví." vysvětlil jim to Yamamoto. ,,Ale jak to že jí to nic neudělá? Proč ona je v pořádku? Kdo vlastně je?" ptal se Sasakibe. ,,Není nepřítel, je to shinigami jako mi. Ona je nositelkou toho reiatsu, proto to na ni nepůsobí." ,,Správně jako vždycky kapitáne první jednotky a veliteli gotei 13 Yamamoto Genryuusai." řekl tajemný hlas. ,,Konečně si promluvila. Už jsem si myslel, že budeš zamlklá celý den." řekl Genryuu. ,,Tsse. Co si o mě myslíš. Já už nejsem ta malá, mlčenlivá a ubrečená holčička."řekl ten tajemný hlas. ,,Asi máš pravdu, už nejsi ta malá holka, kterou jsi bývala." zasmál se Yamamoto. ,, Kapitáne vy se znáte?" zeptal se Sasakibe. ,,Haha, známe a jak dlouho. Pojď a ukaž se mým přátelům. Neschovávej se pořád v tom stínu." poručil Yamamoto. ,,Dobře jak chceš Genry♥ (jak mu s oblibou říkala). Ukážu se tvým přátelům."

Bylo slyšet rachání řetězů a zvuk kroků.Najednou se před nimi objevila postava vysoká asi sto sedmdesát centimetrů, dlouhé tmavá modré vlasy (podobná barva jako má Lenalee v D.Gray man) a samozřejmě, že to byla DÍVKA!!! ,,Jmenuji se Yuki." řekla a usmála se na ně. ,,Yuki, Yuki. Mám pocit, že jsem to jméno už někde slyšel." dumal nad tím Sasakibe. ,,Akayuki (=rudý sníh)!!!",,Koukám, že máš dobrou paměť Sasakibe. Osob, které patří tato přezdívka stojí právě před tebou." řekl Genryuusai. ,,To není možné. O-ona je ta legendární Akayuki, shinigami, který zabil svého vlastního kapitána. To je ona!!!" rozčiloval se Sasakibe. ,,Uklidni se, nic ti neudělá. Vidíš že je za mřížema aže má pouta na rukou a nohou." konstatoval Yamamoto. Načež Yuki mu řekla: ,,Ty si to vyloženě užíváš takhle mě škádlit. Žejo?" ,,A kdo by si to neužíval."zaculil se na ni Yamamoto. ,,Bože za těch 130 let co jsem tady bych na to měla být už zvylká."bědovala Yuki. ,,To bys měla." řekl otcovsky Genryuusai. ,,COŽE 130 LET!!!" vykřikli všichni naráz. ,,No co ste čekali? Že tady jsem jen deset let. Né já už tady tvrdnu celých 130 let. To je co." A oni jen nečině stáli s otevřenou pusou a nic neřákali. ,,N nic nepřišel jsem si sem pokecat," Yuki zbystřila ,,přišel jsem tě požádat o pomoc." začal vysvětlovat Yamamoto. ,,To mě začíná zajímat. Pokračuj."řekla Yuki. ,,Dobrá. Máme jisté problémy s jedním naším "starým přítelem"." ,,Aha tak "starý přítel" jo?! To zní zajímavě." zašklebila se Yuki. A Genryuusai pokračoval: ,,Řekněme že je trochu silnější než jsme čekali a ještě ke všemu ovládá armádu hollowů, kteří položili na záda větší čtvrtinu našich shinigamiů," pozastavil se Genryuusai, klekl si na kolena a řekl: ,,Prosím tě propůjč mi svou sílu." Všichni se na Genryuusaie koukali jak na blázn, lae nakonec udělali to samé: ,,Prosím propůjč nám svou sílu." ,,Koukám že nemám jinou možnost. Tak dobrá." odkývla jin to Yuki. Genryuusai se dostal zpátky na nohy a poručil jim co mají dělat: ,,Pustě ji z cely. Dejte jí její zanpakutou a její oblečení." Najednou se to celé otřáslo. Gebryuusai. ,,Měl bys radši jít Genry♥, tam "nahoře" to vypadá asi pěkně žhavě." škádlila ho. Yamamoto se jen usmál, otočil se na odchod, jenže ho zastavil Sasakibe a zeptal se ho co mají dělat s jejími pouty. ,,Pouta jí sundejte opatrně a pouze tehdy když jsou tyto velké dveře zavřené. Je vám to jasné." řekl Genryuu. ,,Hai." odpověděli všichni. ,,Jo a ještě něco." řekl Genryuusai a pošeptal něco do ucha Sasakibemu a ten kývnul na souhlas. Dveře se začali otevírat. Stejně rychle jako se otevřeli tak se i zavřeli. Sasakibe se otočil k Yuki a poručil těm dvoum shinigamiům aby ji pustili a dali jí její věci.

Tak co jak se líbí???
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.